Můj příběh aneb Tradiční čínská medicína a já, jak jsme se potkaly...

     O tradiční čínské medicíně bylo napsáno již mnoho. Já jsem se s ní poprvé setkala v roce 2011, kdy jsem absolvovala přípravný ročník na Institutu TČM v Praze. Studium mne pohltilo, avšak nedovedla jsem v té době skloubit pracovní, osobní a školní povinnosti tak, abych dostála všem závazkům a ani jedna ze stran nebyla ochuzena. Osud mne k TČM doslova hodil znovu. Psal se rok 2014 a já začala mít poměrně vážné zdravotní problémy, se kterými si v té době nevěděl rady nejeden doktor. Od té doby dokáži pochopit, jak se může cítit člověk, který má potíže a bolesti, na které je sám, pro které doktoři nenalézají vysvětlení a nemohou mu tedy ani poskytnout adekvátní léčbu, i když by rádi. Na pošesté jsem se dostala k lékařce, která jako první vyjádřila podezření, že trpím endometriózou. Po více jak půl roce bolestí, mnoha vyšetřeních a snížené kvalitě života díky vyčerpání z dlouhodobé bolesti, která nešla vypnout ani analgetiky, přišla úleva. Najednou jsem v dáli začala vidět jiskřičku naděje, která mi dodala sílu, že řešení je nadohled a já budu moci opět žít plnohodnotný život. Absolvovala jsem laparoskopickou operaci a po ní mi nabídli hormonální léčbu. Statisticky však výsledky této léčby pro mne nebyly přesvědčivé. V té době se uvádělo, že je tento způsob léčby úspěšný pouze z 50%.  Vedlejší efekt léčby však přinášel další otazníky. Deprese, nespavost, vysoká nadváha, nárůst váhy až o 20 kg nebyl nijak ojedinělý. S tím jde ruku v ruce vysoký tlak, otoky končetin a další. To vše po dobu půl roku. Došla jsem až sem. Prožila jsem více jak půl roku bolestí a nyní bych měla prožít ještě pekelnější půl rok kvůli 50% šanci? Rozhodla jsem se, že toto není cesta pro mne. Že své tělo chci uzdravit, ne je vystavit dalšímu utrpení. Studovala jsem zkušenosti pacientek z různých diskuzí, kde si sdělovaly, jakou léčbou prošly nebo se teprve chystají absolvovat. Mezi nimi byla zkušenost jedné mladé ženy z Českých Budějovic a já jí jsem doteď zavázána, že ji veřejně sdílela.

     Nastoupila jsem díky tomu léčbu v Praze v jednom terapeutickém centru. Cesta byla dlouhá. Ale po 4 měsících a velké dávce trpělivosti, kterou mi poskytl i fakt, že konvenční medicína pro mne nemá efektivní řešení, se začalo dařit a mé bolesti již byly na takové úrovni, že jsem s nimi dokázala žít a fungovat. Pomalu jsem během půl roku zjistila, že mne opustily. Jen tu a tam náznak, který mi dával vědět, že ještě musím na svém problému zapracovat. Některé potíže mají hluboký kořen a jejich řešení vyžaduje delší proces. Dnes díky endometrióze vím, že cest k uzdravení existuje více. Za tuto zkušenost dnes děkuji a sdílím jí dál...

S láskou, Lenka.